Umí velikonoční zajíček přinést lásku?

Velikonoční příběh, který vám teď budu vyprávět, se stal, když mi bylo třicet let a byla jsem docela krátce po rozvodu. Velikonoční svátky jsme každoročně trávili na velkém statku na jihu Moravy u mé pratety.

U ní se každoročně scházelo široké příbuzenstvo a ona pevnou rukou rozdělovala úkoly ohledně velikonočních příprav – zdobení, pečení, uklízení. Bůh ví, jestli to svoje "generálování" nemám právě po své pratetě :-)

Tam, na jižní Moravě, jsem se vracela do romantického dětství a těšila se, že opět přiskáče zajíček, který zanechá dárky, aby nás nepokakal beránek. Vlastně ani nevím proč, ale u nás to vždycky byly nějaké boty. Tipla bych, že to bylo ryze z praktických důvodů, protože se prostě blížilo jiné počasí, ale není to jedno? Prostě jsem se na dárek od zajíčka každý rok fakt těšila.

Velikonoční atmosféra na prostorném statku začínala už od středy. Tato atmosféra protkaná svátečními přípravami a nezbytným humorem mne vždy uváděla do příjemného až pohádkového světa. Takže v tomto euforickém stavu jsem se těšila i na hezké kluky koledníky a tajně doufala, že třeba místo nových botiček přijde i pár hubiček. Při povedených letech přišlo opravdu obojí :-)

A pak přišel ten den….dokonce konečně vysvitlo slunko, na proutěných ošatkách se smála překrásně nazdobená vajíčka a několik různě zdobených beránků hrdě trůnilo na svátečním stole. "A je to tady," v duchu jsem zaplesala, protože pořádný povyk, křik a smích statných koledníků přicházel. "Hody, hody, doprovody….," místo útěku jsem otevřela vstupní dveře. Ručně upletené pomlázky, které se na mě sesypaly, jsem brala s humorem a ostatní tetičky jen tak naoko dovádivě výskaly. Vzala jsem ošatku, každý z koledníků si vybral malované vajíčko a strýček už podával plato s malými štamprdlátky, ve kterých byla domácí slivovice pro koledníky. Kluci si přiťukli a pak to přišlo.

Tmavé uhrančivé oči se na mne zadívaly a mne polilo horko. Najednou jsem cítila, že přišlo něco, s čím jsem rozhodně nepočítala, a na co jsem časem pozapomněla. Byla to moje první láska... "Regino, ty ses změnila, ale rozhodně ne k horšímu, tak jsem to nemyslel…..a schválně, pořád věštíš?" Milošův hlas zněl mile nervózně, ale i trochu prosebně. Pár vteřin jsme si jen koukali do očí a po jednoduché otázce – "chceš?" - a opatrném přikývnutí, jsem nahlížela do karet. Rychle jsem poznala, že moje první láska zůstala sama, tak jako já. Věštila jsem poctivě jako vždy, ale neklid v mé duši byl nepopsatelný. Neklid, který se protkával s pocitem neurčitého štěstí. Poté jsme spolu zůstali ještě dlouho sedět, stále se dolévalo do krásných starožitných štamprdlí, až láhev ohlásila, že jí zbylo jen prázdné dno. Skvělá atmosféra prostoupila po celém statku a mně znova na chvíli bylo sedmnáct let…

Druhý den jsem se chystala k odjezdu. Moje zlatá pratetička a ostatní příbuzní mi nacpali do auta tolik dobrot, že bych u nás mohla dodatečně otevřít velikonoční trhy. Se všemi jsem se rozloučila a byla připravená k odjezdu. Než jsem nasedla do auta, zaslechla jsem velmi silné volání známého hlasu: "Regino, počkej." Miloš doběhl až k autu, dlouze se mi podíval do očí a trochu nejistě zašeptal: "Nemám pro tebe botičky, jen malé kytičky." Fíha, on si po těch x letech pořád pamatuje, že u nás nosí zajíček boty? Až mě to dojalo… Stáhlo se mi hrdlo v očekávání, co bude dál. Znovu se na mne dlouze zadíval a tiše zašeptal: "Vezmeš si mě?" No, co vám budu povídat, jen jsem tiše zírala, pak nasedla do auta a zbaběle ujela….

Ale opravdu se vrátila láska a my se za rok, o Velikonocích, vzali. Dnes už je to jen krásná vzpomínka. Miloše si nakonec odvedla jiná atraktivní slečna, což se prostě stává, a mně ve skříni na dlouhá léta zůstaly jen svatební lodičky, které jsem si tam na počest velikonočního zajíčka, který mi jeden rok donesl s botami i ženicha, nechala…. Takže, moji milí, jak vidíte, Velikonoce opravdu umí být tak trochu kouzelné. A že to nakonec nevyšlo až do smrti? No a co…..každý prožitý den, kdy si večer můžeme říct, to byl ale pěkný den, kdy se cítíme spokojeně nebo dokonce šťastně, se přece počítá….nezapomínejme na to!

Přeji vám všem pohodové a trochu kouzelné velikonoční svátky!

Budu ráda, když si prohlédnete produkty z mé autorské tvorby na této stránce: autorská tvorba

Od 19.4. do 30.4. objednávky s velikonoční slevou 10%.....ať Vás nepokaká beránek :-)

Uvedená cena u produktů je před onou slevou...